Je v sociálních službách zájem o částečné úvazky?

Sladit pracovní a osobní život často není jednoduché. Jedním z možných řešení jsou tzv. částečné úvazky, o které je i v sektoru sociálních služeb zájem. Mezi nejčastější důvody, které zaměstnanci uvádějí, když žádají o zkrácené úvazky, patří péče o dítě, souběh zaměstnání anebo zdravotní důvody či péče o blízkou osobu. 

Text: Ing. Tereza Havelková,
projektová manažerka APSS ČR

Zájem o částečné úvazky vyplývá z dotazníkového šetření, které realizovala Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) a Unie zaměstnavatelských svazů České republiky (UZS ČR) letos v únoru. Cílem bylo zmapovat aktuální stav, oblíbenost a bariéry využití zkrácených úvazků v sektoru sociálních služeb a obecně názory na tento typ úvazků.
 

Dotazníkové šetření 

Do průzkumu se zapojilo 163 poskytovatelů sociálních služeb. Organizace, které se zúčastnily dotazníkového šetření, zaměstnávají celkem 10 306 zaměstnanců, z toho 5320 pracovníků v sociálních službách, 1056 zdravotnických pracovníků a 673 sociálních pracovníků.
Na vybraných pozicích zaměstnávají organizace na zkrácený úvazek celkem: 
– 822 osob (15 %) na pozici pracovník v sociálních službách – 563,15 úvazků celkem;
– 245 osob (23 %) na pozici zdravotnický pracovník – 141,33 úvazků celkem;
– 162 osob (24 %) na pozici sociální pracovník – 105,61 úvazků celkem.
 

Co ukázal průzkum?

Pokud srovnáme organizace dle počtu zaměstnanců, tak nejvyšší podíl pracovníků v sociálních službách na zkrácený úvazek zaměstnávají organizace do 25 zaměstnanců (28 %) a organizace s počtem 26–50 zaměstnanců (22 %). Naopak nejméně využívají zkrácených úvazků na této pozici organizace s více než 200 zaměstnanci (4 %). Nejvyšší absolutní počet pracovníků v sociálních službách na zkrácený úvazek zaměstnávají organizace s počtem zaměstnanců 51–100, a to celkem 311 pracovníků (s celkovým počtem 197,39 úvazků).

Na pozici zdravotnických pracovníků se opět zkrácené úvazky nejvíce využívají u organizací do 25 zaměstnanců, a to v celých 79 % případů. U organizací do 50 zaměstnanců je podíl zdravotnických pracovníků na zkrácený úvazek 35 %. Opět nejméně jsou zkrácené úvazky využívány u velkých zaměstnavatelů nad 200 zaměstnanců (7 %). Nejvyšší absolutní počet zdravotnických pracovníků na zkrácený úvazek zaměstnávají opět organizace s počtem zaměstnanců 51–100, a to celkem 98 pracovníků (s celkovým počtem 55,26 úvazků).
 

Stejně tak na pozici sociálních pracovníků se zkrácené úvazky využívají nejvíce u nejmenších organizací do 25 zaměstnanců (49 %) a do 50 zaměstnanců (34 %). U velkých zaměstnavatelů nad 200 zaměstnanců není ani jeden sociální pracovník zaměstnán na zkrácený úvazek. Nejvyšší absolutní počet sociálních pracovníků na zkrácený úvazek zaměstnávají organizace s počtem zaměstnanců 26–50, a to celkem 49 sociálních pracovníků (s celkovým počtem 38,37 úvazků). 

O zkrácené úvazky mají zájem zaměstnanci u 65 % organizací, které se do průzkumu zapojily. Naopak u 26 % organizací o ně zaměstnanci zájem nemají. I samotné organizace jsou v nabízení zkrácených úvazků aktivní, celkem 83 % odpovědělo, že je svým zaměstnancům nabízejí. Nejčastějším důvodem, proč organizace zkrácené úvazky neposkytují, je složitější organizace práce, směnnost apod. (43 %) a dále, že o zkrácené úvazky není zájem (32 %).

Přibližně 38 % organizací uvedlo, že se domnívají, že zkrácené úvazky napomáhají při náboru zaměstnanců. Na druhou stranu téměř 37 % organizací si to nemyslí a 24 % organizací si není jistých, zda nabídka zkrácených úvazků pomáhá při náboru zaměstnanců.
 

Dotazníkové šetření proběhlo v rámci projektu Sociální dialog a důstojná práce v sociálních službách.

Obecně lze tedy říci, že zkrácených úvazků na vybraných třech pozicích nejvíce využívají ty nejmenší organizace do 25 zaměstnanců a do 50 zaměstnanců. Nejméně jsou zkrácené úvazky využívány u velkých zaměstnavatelů nad 200 zaměstnanců.