„S lidmi u nás můžeme vytvářet nový, lepší příběh jejich života,“ říká Marcela Chwastková

Marcela Chwastková pracuje v Domově Přístav F-M více než sedm let. Zkraje roku 2025 byla oceněna Národní cenou sociálních služeb v kategorii Pracovník/pracovnice v sociálních službách. Nominována byla za svůj výjimečný přínos v oblasti sociálních služeb. Vždy si najde čas na rozhovor a podporu, což dle jejího zaměstnavatele vytváří pozitivní a důvěryhodné prostředí. Co pro ni ocenění znamená, si přečtete na následujících řádcích.

Text: Ing. Petra Cibulková,
šéfredaktorka časopisu Sociální služby

Foto: Diakonie ČCE

Získala jste Národní cenu sociálních služeb v kategorii Pečovatelka roku – Pobytové služby. Jaký má pro vás toto ocenění význam?

Byla jsem velmi mile překvapená, když mě nominovali. Je to moc příjemný pocit, jako odměna. Sama bych nedokázala nic. Ten pocit bych přála zažít všem pečujícím. Můj velký obdiv mají i ti, kteří pečují o své blízké doma.

Jak jste se k povolání pečovatelky dostala? Bylo vaším snem pracovat v pomáhajících profesích?

Upřímně jsem nevěděla, do čeho se pouštím. V sociálních službách jsem nikdy předtím nepracovala. Naše paní ředitelka mě při pohovoru ujistila, že to zvládnu. A já se díky této příležitosti „našla“. 

Věnujete se klientům náročným na práci, často s duševními poruchami či tělesnými handicapy. Co máte na své práci nejraději? 

Už pojmenování našeho domova je výstižné a já to tak beru. Domov Přístav – lidé u nás mohou třeba zakotvit, zdržet se v přístavu, dát se do kupy a třeba vyplout dál. Nebo u nás najdou domov a nemyslím tím jen postel, teplo a stravu. Vyhovuje mi, že s lidmi u nás můžeme vytvářet nový, lepší příběh jejich života. Baví mě, že práce je pestrá, lidská, individuální, u nás stavíme na silných stránkách člověka.

Je naopak něco, co byste ve své práci uvítala, co by vaši práci ulehčilo?

Brzdí mě administrativa, i když chápu, proč to musí být. Naše kvalita práce závisí i na počtu pracovníků a těch je, podle mého názoru, pořád málo.

Jaké vlastnosti by podle vás měl mít člověk, který pozici pečovatele či pečovatelky zastává?

Myslím si, že v naší profesi je důležitá trpělivost, lidskost, umět naslouchat, ochota, zdatnost a smysl pro humor. Samozřejmě je toho víc a každý máme něco z toho. Což je taky dobře, že nejsme všichni stejní. 

Co byste poradila kolegům, kteří v sociálních službách teprve začínají?

Milý nováčku, neboj se být sám sebou, každý názor je důležitý, neboj se požádat o pomoc. Nevzdávej se. Pečuj i o sebe. Součástí vaší práce je i komunikace s rodinami klientů, stává se, že jsou jejich představy o tom, jak by se mělo o jejich blízkého pečovat, zkreslené? Není se čemu divit, vždyť i moje představa byla zcela zkreslená. A já asi nebudu jiná, když půjde o moji maminku. A tady se hodí trpělivost a trocha diplomacie. 

Vzpomenete si na nějaký moment či silný příběh z praxe? 

Těch silných příběhů máme plný dům. Někdy je opravdu velice těžké najít to něco, co ty naše lidičky vytáhne z ulity. Jen získat si důvěru, navázat vztah je někdy práce na měsíce i roky. A pak třeba přijde něco malého, obyčejného, a to pána či paní rozzáří. Konkrétní příklad je paní v letech, která byla striktně odmítavá, postel byla léta její útočiště. Troufám si říct, že jsem si získala její důvěru a vytvořily jsme si vztah. Našly jsme něco, co paní vytáhlo z postele. Byli to pejsci. Později nákupy, a nakonec paní začala chodit pravidelně plavat. Díky za podporu a pomoc patří kolegům, bez kterých by to prostě nešlo.

Děkujeme za rozhovor!

Více se dočtete v článku Seznamte se s vítězi Národní ceny sociálních služeb Pečovatel/ka roku 2024.

Profily všech oceněných v jednotlivých kategoriích spolu s dalšími informacemi najdete na webu www.pecovatelkaroku.cz.