V sociálních službách chybělo téměř 3 000 pracovníků, jak ukázal průzkum APSS ČR

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR provedla v minulém roce rozsáhlé dotazníkové šetření, které zjišťovalo, kolik zaměstnanců aktuálně chybí v sociálních službách. Zatímco v roce 2020 poskytovatelé sociálních služeb postrádali zhruba 1 000 pracovníků, v roce 2023 to bylo téměř 3 000.

Text: Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MSc., MBA, prezident APSS ČR; 

doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., proděkan pro vědu a tvůrčí činnost, Fakulta veřejných politik Slezské univerzity v Opavě

Respondentů, kteří upozornili na nedostatek zaměstnanců, bylo 59 %. Nejvíce chybí pracovníci v sociálních službách, tedy pečovatelé a pečovatelky (konkrétně 1 305), následují další profese jako zdravotničtí pracovníci (všeobecné sestry, praktické sestry a další nelékařské profese), sociální pracovníci, technicko-hospodářské a administrativní profese, ale i pedagogičtí pracovníci.

Nedostatek pracovníků v sociálních službách, zejména pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester, trápí v rozdílném měřítku všechny evropské země. Řada západoevropských zemí nevyužívá naplno kapacity sociálních služeb právě z důvodu nedostatku zaměstnanců. Pokud srovnáme počty chybějících pracovníků v jednotlivých krajích, nejvíce pracovníků chybí poskytovatelům sociálních služeb v hlavním městě Praze (420), Středočeském (387) a Jihomoravském (374) kraji. Naopak nejméně pracovníků postrádají poskytovatelé v Libereckém (98), Karlovarském (103) a Jihočeském (115) kraji. 

Zaměstnávání Ukrajinců

Cílem průzkumu bylo také zjistit, kolik lidí z Ukrajiny je zaměstnáno v sociálních službách. Z výsledků vyplývá, že v sociálních službách pracuje zhruba 1 000 Ukrajinců, což představuje přibližně 1 % zaměstnanců v sociálních službách. Z těchto 1 000 pracovníků jich je 44 % v tzv. režimu dočasné ochrany. Potenciál ke zvýšení počtu zaměstnanců pobývajících na českém území v rámci dočasné ochrany tedy stále existuje. 

Řešení existuje, ale zatím je v nedohlednu

Segment sociálních služeb je nejrychleji rostoucím zaměstnavatelským odvětvím. V Evropě v tomto segmentu v současné době pracuje zhruba 11 milionů zaměstnanců, což představuje 5 % veškeré pracovní síly (pro porovnání v zemědělství pracují 2 %). Za posledních 10 až 15 let vznikly 2 miliony nových pracovních míst. Dle odhadů evropské asociace European Ageing Network aktuálně v Evropě chybí až 1 milion pracovníků a evropská strategie péče (EU Care strategy), která byla zveřejněna Evropskou komisí v loňském roce, uvádí, že Evropa bude do roku 2050 potřebovat 1,6 milionu další pracovníků. 

Řešení, a to nejen v České republice, ale i na evropské úrovni se již několik let hledají a diskutují. Východisko nebude jednoduché realizovat ani se nenajde rychle. Týká se to nutnosti zvyšovat odměňování zaměstnanců v sociálních službách, kdy za poskytovatele vnímáme jako důležité spíše zvyšovat zdroje, aby bylo možné více využívat tzv. nenárokové složky mezd a platů (osobní ohodnocení, odměny apod.), než tomu bylo v minulosti. Dále je to snižování fyzické a duševní zátěže, s čímž souvisí i více pracovníků na 1 klienta, a konečně i zvyšování atraktivity a prestiže práce v sociálních službách.

Zlepšování pracovních podmínek se věnuje také strategie Evropské komise – EU CARE STRATEGY. Nedostatek pracovních sil v EU je stále výraznější, a to i v období po pandemii. Odráží strukturální výzvy, jako je stárnutí populace, dvojí přechod na digitalizaci a boj s klimatickou krizí, špatné pracovní podmínky v některých odvětvích a profesích a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Nedostatkem pracovních sil je kvůli často obtížným pracovním podmínkám a nízkým mzdám postiženo zejména odvětví péče. 

Řešení, a to nejen v České republice, ale i na evropské úrovni se již několik let hledají a diskutují. Východisko nebude jednoduché realizovat ani se nenajde rychle.

Atraktivitu pracovních míst v oblasti péče může zvýšit zajištění lepších pracovních podmínek a mezd podpořené silným sociálním dialogem, vzděláváním a odbornou přípravou. Pracovníci v oblasti dlouhodobé péče a předškolního vzdělávání a péče by měli mít možnost účinně uplatňovat svá sociální a pracovněprávní práva bez ohledu na typ zaměstnání nebo na to, zda jsou zaměstnanci, nebo samostatně výdělečně činní. Poskytování příležitostí k profesnímu rozvoji pracovníkům v oblasti péče prostřednictvím rekvalifikací a zvyšování kvalifikace pomáhá zvyšovat odolnost tohoto odvětví vůči neočekávaným otřesům, jako je například pandemie covidu-19, a pomáhá pracovníkům v jejich kariérním postupu. Lepší pracovní podmínky také pomohou přilákat do této profese více lidí, včetně mužů, a zlepšit tak genderovou rovnováhu v tomto odvětví. 

Migrace jako naděje?

Legální migrace může být klíčovou hnací silou při řešení nedostatku pracovních sil. Již dnes pracuje v sociálním sektoru mnoho lidí ze zemí mimo EU. Migrující pracovníci v oblasti péče však často pracují načerno nebo v nejistých podmínkách. Sdělení „Přilákání dovedností a talentů v EU“ zdůrazňuje, že udržitelné a legální cesty migrace ze zemí mimo EU za prací v odvětví péče by mohly poskytnout příležitost jak migrujícím pracovníkům v oblasti péče, aby začali kariéru v EU, tak zemím EU, aby pomohly uspokojit svou poptávku po pracovních místech. Tyto příležitosti mohou být cenné i pro osoby prchající před ruskou agresí na Ukrajině, zejména pro zkušené pracovníky v oblasti péče, kteří chtějí hledat zaměstnání při pobytu v EU. 

Je třeba posoudit, zda a do jaké míry by nástroje EU mohly pomoci zlepšit přijímání migrujících pečovatelských pracovníků do EU, a to ke vzájemnému prospěchu všech členských států a zemí původu, a zároveň zajistit etický nábor migrantů. Ve svém závěru, ale i v doporučeních směrem ke členským zemím Evropská komise konstatuje: „Zlepšování péče pomáhá zajistit, aby se ženy i muži mohli rovnocenně zapojit do práce a společnosti a zároveň pečovat o své blízké. Cílem je zajistit, aby pracovníci v oblasti péče měli lepší pracovní podmínky, což by mělo zvýšit odolnost a atraktivitu tohoto odvětví a přispět k vytváření nových pracovních míst, která by odpovídala rostoucí poptávce.“

Více o průzkumu

APSS ČR sdružovala v roce 2023 celkem 1 319 zařízení sociálních služeb, z toho se 677 organizací zapojilo do dotazníkového šetření, což je 51 %. Celkem 59 % dotázaných organizací se potýká s nedostatkem pracovníků. Největší nedostatek pracovníků pociťují v organizacích zřizovaných krajem (65 %), církví (64 %) a v neziskových organizacích, obchodních společnostech aj. (61 %). Nejvíce pracovníků chybí na pozici pracovník v sociálních službách, celkem 953 pracovníků. Následují zdravotnické profese, ve kterých chybí 517 pracovníků, a dále THP a manuální pracovníci, kterých chybí 311. Organizace, které se zapojily do dotazníkového šetření, uvedly celkem 2 063 chybějících pracovníků napříč pracovním zařazením. Kvalifikovaným odhadem sociální služby v České republice postrádají přibližně 3 000 pracovníků. Nejčastěji zmiňují pracovníky v sociálních službách (1 306) a zdravotnické pracovníky (708). Pokud srovnáme počet chybějících pracovníků v jednotlivých krajích, chybí nejvíce pracovníků poskytovatelům sociálních služeb v hlavním městě Praze (307, resp. 420), Středočeském (282, resp. 387) a Jihomoravském (273, resp. 374) kraji. Naopak nejméně pracovníků postrádají poskytovatelé v Libereckém (71, resp. 98), Karlovarském (75, resp. 103) a Jihočeském (84, resp. 115) kraji.

Další informace naleznete ve vyhodnocení dotazníku zde.

Článek byl otištěn v časopise Sociální služby (č. 12/2023).